Zpocená postel a problém s trojkama

Libuška někdy večer nemůže usnout, chodí za námi a říká: "Maminko tatínku promiňte že vás rušim ale - chce se mi čůrat, mám hlad, žízeň,..." apod. Včera však přišla s něčím naprosto originálním: "Maminko tatínku promiňte že vás rušim ale ZPOTILA SE MI POSTEL!!" Co s tím? Poslala jsem ji k sobě. A když jsem šla spát, i moje postel byla zpocená :-)

A ráno. Libuška je (jak jinak) činorodá. Maluje, vyplňuje úkoly v časopise. Ležím v posteli a slyším: "Cecky. Ty cecky. Nejdou mi ty cecky. Méďa Pusík říká, vybarvi ty cecky. Napiš ty cecky". "Libuško, co to říkáš, co ti nejde," ptám se a dívám se do časopisu, kde se mají děti naučit psát číslovku tři. "CI - cky", říká Libuška. Říkám jí, že se říká trojky. Ona však - jsou to tři, "CI", takže logicky "CICKY".




fotky ze čtvrteční vernisáže na staré radnici v Broumově.