Zvládla to všechno dobře, dokonce zaperlila - Na tabuli měli nakreslený obrázek "pohádka o veliké řepě" a ona měla příběh převyprávět. Asi si nebyla jistá, co přesně se po ní chce, a tak paní učitelka začala: "Dědeček zasadil řepu..." a Libuška plynule ve verších navázala: "Čekal, čekal, mráz ho lekal, sluníčka se bál, dešti jenom vlál." Pak s paní učitelkou slepili několik dalších veršů. (Poradila si s úkolem po svém a paní učitelku lehce znejistila, což se vždy hodí. Konkrétně tuto básničku z "Hrubína" nemají děti rády, takže ji nečteme a muselo jí dát docela práci to vylovit).
Zápis trval asi hodinu, děti jednotlivě procházely čtyřmi "zastaveními" - třídami, ve kterých plnily různorodé úkoly, paní učitelky si odškrtávaly jejich schopnosti - výslovnost, zda slyší hlásky ve slovech, tvary, barvy, počítání, psaní, kreslení, komunikační schopnosti, zavazování tkaničky, básnička, jméno, bydliště, vystřihování, pravá-levá, zvířecí rodina - pojmenování).
Přijali nás bez připomínek (některému dítěti např. doporučili, aby cvičilo uvolnění ručičky kvůli psaní) a mohli jsme si vybrat paní učitelku, která by Libušku měla mít až do páté třídy. Protože se rodičů domluvilo víc, známe už i některé budoucí spolužáky. Takže teď už nám nezbývá, než se těšit.
Splet´ jsem si chlíveček. Můj komentář k zápisu do školy omylem u lyžování.
OdpovědětVymazatHm, je to zajímavé, že všichni máme pocit, že děti jsou milé, hodné a zábavné jen do doby, než jdou do školy. Pradědečku, i Ty jsi byl takový, než jsi šel do školy? Určitě, já se jen ptám pro jistotu, jak to fungovalo před válkou. Pokud stejně, tak by se naše školství mělo nad sebou zamyslet, co s dětmi páchá, že se změní. Asi pošlu námět ministru Dobešovi. Už se těším, co vymyslí za blbost. Mum
OdpovědětVymazat