V sobotu jsem vařila oběd, měl přijet dědeček, tak jsem se snažila, a Libuška mě přitom pozorovala. Zničeho nic pravila: "Maminko, kdybys chtěla, mohla bys pracovat ve Vebě."
"Cože?", hlesla jsem.
"No kdybys chtěla, mohla bys tam vařit."
"Ale Libuško, já už práci mám, píšu žaloby, chodím k soudu, obhajuju zločince, chápeš?"
Nechápala.
"Chodila jsem kvůli tomu do školy, dlouho jsem na to studovala, a tak by teď byla škoda, kdybych měla jít vařit," hájila jsem svou profesi.
Holčička s lehkým úsměvem na tváři shovívavě odpověděla: "No, to nevadí, ale kdybys chtěla, určitě bys mohla vařit ve Vebě."
Asi je načase začít uvažovat o nějakém pořádném zaměstnání.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat